Zelňačka s bramborovými nočky
„Co vaříš?“ zvědavě zjišťoval můj malý bráška (pomineme, že ve svých jedenácti letech už mi kouká z očí do očí). „Zelňačku,“ odpovídám, zatímco krájím zelí. „A budou v ní noky?“ „Budou.“ Nadšené zablýsknutí v očích bylo důkazem, že tohle byla správná odpověď. Původně jsem chtěla vařit zelňačku klasicky, s bramborami. Ale pak přišla maminka s vychytávkou,…